Nejčastější otázka na první schůzce zní: „Jak dlouho to bude trvat?“ Přesnou odpověď nikdo nezná, orientační ano. Níže jsou skutečná čísla Ministerstva spravedlnosti: kolik dní typicky trvá řízení u konkrétního soudu a podle typu věci.
Vyberte typ řízení a soud. Data pokrývají roky 2008 až 2024 a všechny okresní i krajské soudy v republice. Délka se počítá v kalendářních dnech ode dne, kdy věc u soudu napadla, do dne, kdy ji soud prvního stupně vyřídil.
U okresního soudu, kam patří většina občanských sporů, se v roce 2024 polovina věcí vyřídila do 164 dní (medián), tedy zhruba do pěti a půl měsíce. Průměr je vyšší, 246 dní, protože ho zvedají výjimečně dlouhé kauzy. Trestní věci u okresních soudů jsou rychlejší (medián 77 dní), obchodní spory u krajských soudů naopak výrazně pomalejší (medián 304 dní). Konkrétní číslo pro váš soud a typ věci najdete v nástroji výše.
Medián je hodnota uprostřed: polovina věcí se vyřídí rychleji, polovina pomaleji. Je to nejlepší odhad „kdy soud typicky rozhodne“. Průměr táhne nahoru několik mimořádně dlouhých kauz, takže bývá vyšší a pro běžný odhad zavádí. Devadesátý percentil („90 % věcí do“) naopak ukazuje horší scénář: jak dlouho může řízení trvat v desetině nejsložitějších případů.
Civilní číslo se týká rejstříku C, tedy klasických sporných věcí u okresního soudu. Data jsou očištěná o platební rozkazy a rozkazní řízení, která se vyřídí během několika dní a jinak by medián uměle srážela dolů. Číslo tedy popisuje skutečné projednávané spory, ne administrativní rozkazy. Uvnitř rejstříku C se ale míchají bagatelní i skutkově složité věci dohromady, takže složitější důkazní spor trvá zpravidla déle než medián a jednodušší nárok kratší. Ministerstvo délku uvnitř civilní agendy podle předmětu sporu ani výše žaloby veřejně dál nečlení, jemnější rozpad proto zatím ukázat nelze. Interaktivní přehled s počty sporů podle předmětu ministerstvo sice provozuje, délku řízení podle typu věci ale ke stažení nenabízí.
Jen zčásti, podle toho, o jaké řízení jde. Ověřili jsme si to přímo v rozvrhu práce reálného okresního soudu: nesporná agenda se dělí mezi tři různá oddělení s vlastními rejstříky. Péče o nezletilé a ostatní nesporná agenda (rejstřík PaNc, vede ji opatrovnický úsek) v datech je, jde o samostatnou volbu „Opatrovnická a nesporná agenda“ výše. Insolvence a oddlužení jsou svou povahou také nesporné řízení a mají vlastní volbu u krajských soudů. Dvě agendy ale ministerstvo v této publikaci vůbec nesleduje a v datech nejsou: dědické řízení (rejstřík D, vede ho samostatný pozůstalostní úsek) a výkon rozhodnutí a dohled nad exekucí (rejstříky E a Exe, vykonávací úsek). Není to naše zúžení, obě agendy v podkladu chybí od zdroje.
Ano, a čísla uvedená výše měří jen první instanci, ode dne nápadu do rozhodnutí soudu prvního stupně, doslova podle metodiky ministerstva – odvolání do nich vůbec nepočítáme. Podá-li některá strana odvolání, jeho délka se k tomu přičítá navíc, samostatně. U krajských soudů v civilních věcech to v roce 2024 v mediánu bylo kolem 88 dní navíc, tedy zhruba tři měsíce k délce první instance. Odvolací délku si zobrazíte volbou „Odvolání v civilních věcech (Co)“ v nástroji výše.
Odvolá se ale jen menšina věcí. Podle dat ministerstva za rok 2024 (poměr pravomocně skončených věcí, v nichž bylo podáno odvolání, k celkovému počtu pravomocně skončených věcí) to bylo 7,7 % civilních sporů (rejstřík C), 22 % trestních věcí a 9,2 % obchodních sporů (Cm) u krajského soudu. Když se strana odvolá, uspěje zhruba ve dvou z pěti případů – podíl věcí, kde odvolací soud změnil rozsudek, byl 42,7 % u civilu, 39,0 % u trestních věcí a 43,6 % u obchodních sporů. Napříč všemi věcmi u prvního stupně tak odvolací soud nakonec změní rozhodnutí jen u 3,3 % civilních, 8,6 % trestních a 4,0 % obchodních věcí. Pro opatrovnickou, insolvenční a správní agendu ministerstvo míru odvolání v této publikaci nepublikuje.
Tím to navíc nemusí končit. Zruší-li odvolací soud rozsudek a vrátí věc soudu prvního stupně, řízení se vrací na začátek a nové rozhodnutí lze opět napadnout odvoláním – a proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu navíc přichází v úvahu mimořádný opravný prostředek, dovolání k Nejvyššímu soudu. Kolik věcí projde takovým opakovaným kolem, ministerstvo souhrnně nesleduje, dá se ale čekat, že u déle trvajících a složitějších sporů je to častější než u těch bagatelních.
Zdrojem je Ministerstvo spravedlnosti ČR, konkrétně roční publikace „České soudnictví, výkonnost a kvalita justice“ a doprovodný datový soubor „Data soudů“. Poslední dostupná data jsou za rok 2024. Ministerstvo vydává nová data jednou ročně, zpravidla ve druhé polovině následujícího roku (čísla za rok 2024 vyšla v červenci 2025). Přehled proto stačí obnovovat jednou za rok, průběžně se hodnoty nemění.
Zdroje k ověření:
· Statistické údaje z oblasti justice (Ministerstvo spravedlnosti)
· Datový soubor „Data soudů 2024“ (XLSM)
· Zpráva „České soudnictví 2024“ (PDF)
· InfoData, statistický portál justice